Zúzi bloguje :)

.: Uvolněte místo

aneb o starých lidech v MHD a jak ani nemám chuť napsat, to co chcu, páč mám pěknou vánoční náladu, ale co už. ;o)

Dneska jsem na Letince četla moc zajímavej článek o vzkazu z minulosti. Nejdřív jsem tenhle článek koncipovala jako komentář k Letinčinýmu článku. Jenže se to nějak zvrhlo a tak jsem se rozhodla reagovat článečkem než šíleně dlouhým komentářem. :)

Letinka psala o tom, že někdy je dobrý vzpomenout si na to, že člověk byl někdy mladej a co si tenkrát předsevzal. Jo, ono je to ale těžký. :P Já jsem si slibovala, že některý věci, který se mi nelíbily neudělám a nebo je budu dělat jinak než máma. Ale jak stárnu a dospívám, tak zjišťuju, že něco bylo třeba nutný. S odstupem času uznávám, že v lecčem měla máma pravdu. :o)

Letinka taky psala o tom, že je dobrý vzpomenout si na to, že byl člověk někdy mladej hlavně v souvislosti s jednou starou dámou, která už asi na své mládí zapomněla a nadávala nějakému mladíkovi v metru, že ji nepustí sednout a že je nezodpovědnej a kam to mládí spěje... To je taky otázka do pranice. Já jsem jednou pustila takovou postarší paní sednout a ona se na mě hned obořila, jak si to vůbec dovoluju vstávat a pouštět zrovna JI sednout, vždyť ona přece není stará! (Bylo jí určitě kolem 50.)

Od tý doby jsem rezignovala a prostě nevstávám pokud nevidím někoho vyloženě starého nebo o hůlce nebo opravdu nemohoucího (se sádrou ;)) a tak. :P A nebo pokud si o to neřekne. Možná to někomu příde ode mě sobecký a hnusný. Inu, proč ne, nevím jaký to je, ale příde mi to správný. Je pravda, že většinou prostě vyměknu a pustím někoho postaršího sednout. ;) Ale nemám z toho moc dobrej pocit, protože většina lidí to považuje za samozřejmost, pomalu ani nepoděkuje a eště se šklebí ve stylu: "no tak jo, já si teda sednu". 

Já si myslím, že dneska to samozřejmost určitě není. S prominutím, dospělý člověk platí za šalinkartu mnohem víc než důchodce (to je prostě fakt, beru důchod je malej, ale i tak, prostě tak to je.) a tudíž i dospělej má právo si sednout. Je jen na naší vůli jestli někoho pustíme sednout. Já vím, lidská důstojnost a úcta se nepočítá na peníze, ale jakápak důstojnost stáří... Občas mám pocit, že ta úcta je u mnohým vynucená jen z pozice staršího...

Ano, ne všichni jsou takoví hartusiví škarohlídi jako psala Letinka, ale právě oni to kazí těm hodným. Mám i hezký zkušenosti s úsměvy a vděčnou tváří, ale sakraš, je to na mojí dobrovolné úvaze, jestli někoho pustím. Ne povinnost, jak to někteří lidé berou.

Možná nemám úctu ke stáří v šalině, ale zastávám názor, o co si člověk dneska neřekne, to nemá. Navíc obvykle v MHD přemejšlím, lítám hlavou v oblacích a svět okolo mě jen plyne... Ale co úplně nejvíc nemám ráda, jsou staří lidé, kteří na šalinu přímo utíkají s hůlkou v ruce, vyběhnou hravě schody a v šalině se tváří jako největší chudáčci "Pusťte mě sednout..." a nebo lidi, kteří místo, aby požádali někoho, aby je pustil, tak začnou nadávat a povídat si mezi sebou, ne aby se zeptali, jestli je někdo nepustí... Vždycky je to v tom samém stylu: "No to je dneska mládež, to je tou výchovou, jak je rodiče vychovali, a jak to pak dopadá, chuligáni z nich rostou..." Ne, nezáleží to na výchově a to se ve mně dycky pění krev, protože si myslím, že mě máma dobře vychovala. Já si myslím, že mám relativní úctu ke stáří, ale jen k takovým, kteří ji vzbuzují. Vynucované autority (viz Kristýnka :D) autoritami opravdu nejsou. :P Záleží to i na momentální únavě, ne vždycky se ve škole jenom sedí, ne vždycky je člověku dobře a ne vždycky má člověk chuť pustit sednout někoho, kdo se na něj šklebí a to místo si vyloženě vynucuju. A to na just zůstávám sedět! :P

Taky nemám ráda, když sedím a nějaká paní středních let mi začne říkat, že mám pustit támhletu starší paní sednout. Ale to není moje povinnost, to záleží na mojí dobré vůli, jestli někoho pustím nebo ne. Nesnáším, když mi někdo něco přikazuje. Nenechám si nic diktovat. Na to jsem jednou odpověděla: Ale milá paní, když ta paní bude chtít, abych ji pustila, tak ji pustím, ale vám do toho, s prominutím, nic není a když myslíte, že by měla sedět, tak proč ji nepustíte vy? A stojím si za tím. V duchu si říkám: Jo, líná huba, holý neštěstí.

A tak bych chtěla vzkázat všem starým lidem:

Prosím, nejezděte ve špičce, máte čas, můžete jet klidně o trajfl později než tehdy, kdy jezdí děcka do školy a lidi do práce. Ty rohlíky vám taky nikam neutečou. Všichni budeme o něco méně nervózní z přecpaných šalin. :)

Prosím, nenadávejte na mládež. Byli jste úplně stejní jako my, jen si vzpomenout. My vás občas i chápeme, ale můžete to samý říct vy o nás a vzpomenout si jaký to bylo zamlada s těžkou aktovkou na zádech? Já si občas taky přála sednout, i když mi bylo 10...

Prosím, když už vás někdo pustí sednout a dneska to není nutnost, ale dobrá vůle, tak mu, prosím, poděkujte a usmějte se na něj. To má člověk hned lepší pocit než když mu ještě vynadáte, že vás nepustil dřív. Jo, úsměv dokáže zázraky.

Možná je to před Vánocema poněkud cynický a hnusný, ale holt nemůžu za to, že to Letinka napsala teď. ;P Možná jsem opravdu zlá a zákeřná, možná jsem to napsala hloupě, ale tak nějak to prostě cítím. Mám ráda starý lidi, jejich historky a životní moudra a zkušenosti, ale úcta se musí zasloužit, ne vynucovat. :P To pak holt vidím rudě. :))

.: nadatlila Zúzi, středa, 21.12.2005, 18:45:00

Komentáře

Naprosto souhlasím!! (lady.pidbull - Mail - WWW) napsáno 21.12.2005, 19:13:32
Naprosto s tebou souhlasím!! V tomhle směru jsem s tebou za jedno... Někdy se mi zdá, že se ti důchodci dokonce mstí. Sedím v tramvaji, vedle mě jsou 3 prázdná místa. Přijde obstarožní dáma a začne mi takovým hodně nepříjemným tonem říkat, abych jí pustila sednout!!! A přitom kolem ní byla ještě 3 volná místa - chápete to?

(oTc - Mail - WWW) napsáno 21.12.2005, 22:21:40
Víš, já pouštím všechny důchodce... a asi to je mym xichtíkem, že se na mne vždy usmějí... nevím proč... smějou se na mě a já na ně:)

Onehdá jsem pustil postarší (cca 60 +/- něco) pani si sednout... usmála se a i když seděla jen tři zastávky a já se už na to místo nedostal, tak mne hřálo u srdce... sice jsem už celou cestu domů stál (cca 25 minut), ale ten úsměv té paní byl fakt kouzelný a mě bylo celejch těch 25 minut ukradený jestli stojím nebo sedím...

(Toni - Mail - WWW) napsáno 22.12.2005, 11:08:10
já ti nevím, podle mě Letinka psala o něčem jiném... taky nemám rád přístup některých lidí v MHD, uznávám, že spousta z nich jsou starší lidi, ale hodně často se mi třeba stává, že naopak mlaďoši jsou hluční, že by je člověk zfackoval, co chvíla v přecpaném metru jezdí někdo s velkým batohem na zádech a při každém pootočení se ohrožuje všechny okolo apod. Uvědomme si, že ohleduplnost v MHD zdaleka není jen o tom, zda někoho pustíme či nepustíme sednout...

(Ben - Mail - WWW) napsáno 22.12.2005, 13:36:30
Já se Ti pod tohlencto klidně podepíšu... ;)

Ben

(nosi - Mail - WWW) napsáno 22.12.2005, 13:38:30
naprosto souhlasim...

Otc? chces se zahrat? Dej si grog a zahrejes se vic, nez tim, ze pustis nakou seschlou jepici sednout :D mno hlavne ze se na sebe usmivate :D

(isabelle86 - Mail - WWW) napsáno 22.12.2005, 14:26:41
Jj, nemam co dodat. Vzdy kdyz jsem chtela okomentovat nejakou vetu, tak jsi ten muj koment obsahla v dalsim odstavci. No souhlasim s tebou. Ale jedna historka od meho kamarada pro pobaveni. To takhle jednou jel s jeho kamaradem tramvaji a nejaka zenska na nej, aby ji pustil sednout. Tak ji povida: "A vazne si pani myslite, ze jste tak stara?" Tak prej odcupitala pryc. Mno, mozna to nejni moc zabavny...zalezi jak se pozada.

Jsem ohleduplny (Roj - Mail - WWW) napsáno 22.12.2005, 17:46:30
Obvykle nastupuji do tramvaje, drze v jedne ruce basu, ve druhe ruce velky hamburger pretekajici palivym sosem a ve treti ruce neco ostrejsiho na zapiti. Dokud stojim, neustale ohrozuji nebohe p.t. cestujici tim, ze potencialne vyse poumisteny palivy sos svou potencialni energii uplatni s tim, ze dopadne na jineho p.t. cestujiciho z p.t. obecenstva. Takze vetsina okolocestujicich bere s povdekem, pokud si sednu a palivy sos je tim padem umisten nize. Basu si dam mezi kolena, koralku do kapsy, jednou rukou dlabu a druhou muzu psat SMSky. ja tramvaji jezdim rad.

(jandys - Mail - WWW) napsáno 06.01.2006, 20:50:32
Dodnes si pamatuju, jak mě před čtyřmi roky jedna důchodkyně s holí začala bít. Seděl jsem rozvalený na první sedačce vlevo, protože jsem měl pod džíny sádru od kotníku až do půlky stehen. Neřekla nic jen se rozmáchla holí a uhodila do sádry. To už jsem se velmi pomalu snažil zvednout. Když jí došlo, že mi zlomila sádru, zůstala zarytě mlčet až na příští zastávku, kde vystoupila. Mimochodem dvě sedačky vpravo byly volné.....